Norování
12. 2. 2008
Lovecké pudy má toto plemeno v krvi, ať se to někomu líbí nebo ne. Vyprávět by o tom mohly kočky v širokém okolí, slepice a vůbec vše, co se dá krásně pronásledovat a prchá to.
Na nácviku na zkoušky jsme byli jednou. S Idkem jsme přišli k plůtku odělujícím noru. Mlčel. Měla jsem obavy, neboť foxteriéři se občas nechtějí hlasitě projevovat, což je samozřejmě chyba. Přinesli přepravku s liškou a Idek stále mlčel. Vytáhli nasupenou lišku, Id na ní vyvalil oči a naprosto ztuhnul. Stále hrobové ticho. Pak lišku pustili do nory a zavřeli za ní první sklopec. Zvuk, jež vydal uvolněný sklopec nastartoval výbuch tak strašného jekotu, jaký můj pejsek nikdy před tím nevydal. Na řadu nás pustili přednostně, neboť nebylo slyšet jediného slova. Vpustila jsem svého psychopata do nory a on věděl naprosto přesně, co má dělat. Za týden absolvoval ZN s plným počtem bodů a ve vynikajícím čase. Jen jsme se po vylosování pořadí museli uchýlit hluboko do lesa, neboť by si to kvůli Idkovo ohlušujícímu řevu nikdo kromě nás neužil.
Mamka si pak Ida občas půjčila na nácvik norovacích zkoušek, když chtěla podnítit lovecké pudy u psů, jež nejevili o lišku valný zájem. Dá se říct, že to celkem pomáhá. Psi žijí přirozeně ve smečce a jeden se učí od druhého. Některý ví hned od začátku, co má dělat a jinému se to musí ukázat. Id se jako učitel celkem osvědčil.
Na nácviku na zkoušky jsme byli jednou. S Idkem jsme přišli k plůtku odělujícím noru. Mlčel. Měla jsem obavy, neboť foxteriéři se občas nechtějí hlasitě projevovat, což je samozřejmě chyba. Přinesli přepravku s liškou a Idek stále mlčel. Vytáhli nasupenou lišku, Id na ní vyvalil oči a naprosto ztuhnul. Stále hrobové ticho. Pak lišku pustili do nory a zavřeli za ní první sklopec. Zvuk, jež vydal uvolněný sklopec nastartoval výbuch tak strašného jekotu, jaký můj pejsek nikdy před tím nevydal. Na řadu nás pustili přednostně, neboť nebylo slyšet jediného slova. Vpustila jsem svého psychopata do nory a on věděl naprosto přesně, co má dělat. Za týden absolvoval ZN s plným počtem bodů a ve vynikajícím čase. Jen jsme se po vylosování pořadí museli uchýlit hluboko do lesa, neboť by si to kvůli Idkovo ohlušujícímu řevu nikdo kromě nás neužil.
Mamka si pak Ida občas půjčila na nácvik norovacích zkoušek, když chtěla podnítit lovecké pudy u psů, jež nejevili o lišku valný zájem. Dá se říct, že to celkem pomáhá. Psi žijí přirozeně ve smečce a jeden se učí od druhého. Některý ví hned od začátku, co má dělat a jinému se to musí ukázat. Id se jako učitel celkem osvědčil.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
